VĚDOMÍ V TVŮRČÍM ČINU
Autor: Vladimír Kafka     Vyšlo dne: 14. 9. 2000

Myšlenky, naše postoje či představy o sobě jsou tvůrčí poslové, kteří všemi směry šíří to čím jsou. Na tělesné úrovni se poselství zachytí a buňky, jenž jsou tak regulovány, začnou v těle vytvářet podmínky k uskutečnění toho, co si člověk uvnitř sebe vytváří v představách. Každé hmotné seskupení má své jádro a počátek v myšlence, která je nositelem obalů. Stáváme se tedy tím o čem neustále přemýšlíme a co si o sobě myslíme.

Uvnitř každého z nás je obrovský zdroj síly, který můžeme nazývat životem nebo vědomím. Tento život pulsuje průsvitným, jako čistá voda zářivým světlem, které je naším jádrem. Síla života vystupuje ze svého středu a svým tlakem vyzařuje na další část naší bytosti, která se skládá z pocitů a emocí. Vzniká tak obal, který v barevných kruzích obklopuje náš vnitřek. Obal se formuje odporem vůči projevené síle života v nás. Takto zadrženou energií v záření je připraven podklad pro tělesný projev toho, co je tvořeno právě touto silou, stejně jako příčiny vzniku různých chorob. Onemocněním je zviditelněno to, co je uvnitř skryto a o čem nevíme.

V přírodě náhoda neexistuje a tak i umístění dané nemoci vypovídá samo za sebe. Dostatečná činnost a funkce těla závisí na jeho informacích a ty řídí naše vědomí. Dokud nevíme, co je pro nás nejlepší, nevědomě se projevujeme a vytváříme stav, o kterém se mylně domníváme, že ho nedokážeme změnit. Tím narůstá strach, zlost a nespokojenost. Stáváme se poté doslova tím čím nechceme být a prožíváme na sobě projev sama sebe. Je to příležitost uvědomit si své já a rozhodnout se, zda nám současný stav vyhovuje a pokud ne – máme možnost jej změnit.

V co věříme nebo o čem jsme přesvědčeni, to se pro nás stává skutečností. Víra je lidská vlastnost a zdravá sebedůvěra podobně jako pocit strachu, dává vzniknout všemu bez omezení. Oboje je tvůrčí síla v takovém rozsahu, v jakém si dovolíme uvěřit. Jakákoliv víra nás nechává přiměřeně prožívat a určuje jádro toho, co nazýváme realitou.

Téměř denně se setkávám s lidmi, kteří trpí nádorovými nemocemi. Na otázku, co si o sobě a o své nemoci myslí, slýchám pravidelně o soustředěných pocitech viny, o trestu za tzv. minulé životy nebo o strachu. Vždy převažuje neláska k sobě a nedostatek sebeúcty. Z toho samozřejmě pramení pocit osamocení, oddělenosti a nedůvěra ve vlastní schopnosti. Obrovskou měrou na tomto stavu se mimo jiné podílí vztah mezi rodiči, jejich a školní výchova v mladém věku života, náboženství i lékařská věda užívaná v praxi mnoha staletí až po současnost.

Většina lidí má strach projevit se samostatně a vyjádřit nezávislý pohled. Okolním názorům často podléhají a vytvářejí si o sobě falešný obraz. Uvnitř člověka tím vzniká konflikt a začne být závislý na pravdě druhých, dokonce ji potřebuje. Ztrácí nad sebou přehled, ruší tím vztah k sobě a převládá jednostrannost. Pozornost je obrácena mimo samotný základ nemoci, totiž pouze k viditelným projevům tj. k následkům.

Co vytváří nemoc v organismu a utrpení v životě není tělo. Tělo samo o sobě je vždy zdravé. Pokyny ke spuštění nemocí podněcuje naše nevědomé chování, strach a neustálé hodnocení sama sebe i okolí. K nápravě tedy není nutné léčit tělo.Přirozenější způsob je změnit vztah k sobě. To, co bolestně prožíváme je náš stav vědomí nikoliv trest za špatné chování. Všichni jsme plně samostatnými tvůrci vlastního života. Co cítíme jako velkou touhu, radost a naplnění je zasazeno uvnitř nás a k oživení těchto citů nepotřebujeme vnější pokyny, kterým většinou dobrovolně podléháme.

Žijeme z osobního přesvědčení, které utkává vlastní obraz života. Z našeho vnitřku vychází vše, co nás obklopuje. Přitahujeme si podobné a prožíváme na sobě výsledky toho, co každým okamžikem vydáváme v myšlenkách, slovech i činech. Tělo nelze od mysli oddělit. Ocitáme se tak v různých stavech vědomí v čase a prostoru.

Jsem přesvědčen, že jsme stvořiteli svého zrození, radostí, nemocí i své smrti. Náš stupeň vědomí je v těchto případech rozhodující. Probudíme-li dostatečné chtění a vědomě změníme představu o sobě a vtiskneme životu smysl, změníme tím myšlenkové jádro a životní okolnosti, ze kterých máme každodenní obavu, přestanou mít svůj význam. Už jenom to, že chceme něco změnit má svojí znatelnou hodnotu. Ve chtění spočívá mohutná síla a v podstatě není ani více zapotřebí.

Jednáme-li na vědomé úrovni, máme příležitost vytvořit to, co chceme. Zrcadlíme se navzájem a jako lidská společnost tvoříme dohromady obraz toho jací jsme. Tento projev je možné bez konce měnit jako nádherně propojenou barevnou mozaiku v čase a prostoru. Je to obrazec vědomí, který je již vytvořen v  naší paměti počátku všeho a na nás jednotlivcích záleží,zda jej v sobě objevíme a ožijeme.

Zaměření: Všechny nemoci způsobené nerovnováhou mezi myslí a tělem, především choroby zhoubného a nádorového původu.

Způsob léčby: Odezírání a diagnostika z aury, duchovní vedení zaměřené na samostatný tvůrčí způsob života, přikládání rukou a léčení na dálku.

Od malička jsem se většinou zajímal o výtvarné umění a sport, takže mě na jinou činnost téměř nezbýval čas. V polovině 80.let jsem byl přijat do malířského atelieru na AVU v Praze. V té době jsem vedl bohémský způsob života. S přáteli jsme vedli nekonečné noční diskuse o umění, lásce a vesmíru. Vesmír mě vždy přitahoval svojí vznešeností a nádhernou přehlídkou barevných pohybů všech kosmických těles a souvislostí. To, co jsem tehdy vnímal jako své výtvarné vize a potom se je pokoušel malovat, dnes využívám k určení příčin nemocí. Léčení je dnes pro mě určitým druhem tvůrčího projevu, které se s výtvarným uměním vzájemně doplňují. Je to můj výraz i radost. V roce 1992 jsem navštívil Egypt a po návratu z této úžasné země se můj život proměnil. Odstěhoval jsem se s rodinou z Prahy a současně ve stejné době jsem začal léčit. Mým přáním je povzbuzovat krásu ve všech oblastech života.

Vladimír Kafka

Autor:
Ak.mal. Vladimír Kafka
Nar. 11.4.1963 v Praze

Jaronín 18
382 03 p. Křemže
okr. Český Krumlov
Česká republika
Tel: 0337/745 465